|
|
Městské lázně
Adamsonová, Kristína ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Centrom a vstupným bodom za atrakciami a relaxom je terasa s bazénom, s prístupom do kafé a svetlíkmi do recepcie. Okolo nej sa dva a pol krát obtáča plytká rampa. Tá je ohraničená nosnými stenami, za ktorými, ako za paravánmi sa skrývaju jednotlivé atrakcie, atmosféry. Výškova zmena každého bazéna, či sauny a s tým spojená fyzická námaha je odmenená otvorenými výhľadmi do okolia a samotným relaxom. Vstup do objektu je cez krytý, ale presvetlený záliv, pasáž, ktorá je pokračovaním ulice Rybárska. Tým pádom samotná recepcia je ukončením ulice. Takto odstránim problém parcely, ktorá je akoby mimo mestské dianie. DISPOZIČNÉ RIEŠENIE V časti pasáže navrhujem výstup z parkoviska, kafé-bar s jednoduchým čerstvým menu a multifunkčnú dieľňu, tvorivý kútik. Je totižto známe, že v starých lázenských lokalitách sa našli hodnotné kusy keramiky, drobnej výtvarnej tvorby a iných artefaktov, ktoré hovoria o prepojení relaxu s čipernými prácami, s relaxom manuálnym a duchovným. Zároveň táto miestnosť bude slúžiť aj ako detské jasle pre rodičov oddychujúcich v láznich, a to v presne určené dni a dobu. Po vstupe do samotných lázni , v recepcii s vysokými stropmi a svetlíkmi z terasy, sa návštevník vydá do šatní s hygienickým zázemim. Následne má volbu, či sa poberie k atrakciám , alebo zájde do posilovne, či telocvične. Ďalšou voľbou je samotný pohyb po lázních. V smere od hora nadol je cesta vláčna, krv rozprúdi opačná trasa, pri ktorej návštevník vydá určitú fyzickú námahu. V 2np sa okrem kaviarne výlučne pre hostí a výstupu na terasu, nachádzajú aj masážne kóje. Veľkú časť priestoru zaberajú technické miestnosti, ako i administratíva lázní. Na nasledújúcom poschodí sa hosť vystkytne vo vačšom foyer, s pitnou kúrou a miestnosťou plavčíka a prvej pomoci. Presklenou fasádou je možno pohliadnuť nielen na lesy nad Riviérou, ale i do átria, s vonkajšou terasou a vždy vyhriatym bazénom. Foyer je skutočným začiatkom cesty. Prvá rampa stúpa práve z tato. Všetky tmavé chodby, vystriedal jas presklených a priesvitných fasád. Nosnými sú len steny lemujúce rampy a pár doplňujúcich stĺpov pro obvode budovy. O pol metra vyššie ( a vždy sa stúpa len o 500 mm, v sklone 1:16 na 8 metroch dĺžky), sa návštevník dostáva k prvému bazénu. Slnečná južná fasáda je navrhnutá ako dvojitá, v tomto bode je skleníkom, preto niet divu, že prvé dva bazény sú spojené s dýchaním, inhaláciou, prírodou,bylinkami. Na podeste (+7.400) sa nachádza matným sklom presklená hygienická jednotka pozostávajúca z 2 wc, wc pre ztp a inštalačnej šachty. Na jednej čelnej stene sú sprchy. Tento prvok sa opakuje, kabína je vysoká len 2,6 m(sv miestnosti je 3,65m), tak aby posobila odľahčene a nebránila priehľadom. Po ľavej strane v protismere hodinových ručičiek rampa zdoláva daľšie stupne. Bazény napravo sú s protiprúdom a výrivý. V tejto časti je fasáda otočená do ulice Poříčí, na križovatku s Rybárskou a vo výške 8 metrov už z bazénov vidno na dva styčné body Brna:Petrov a Špilberk. tiež sa tu návštevník dostane k únikovému-prepojovaciemu schodisku. Možnosť skrátiť si cestu k saunám je práve tu. Nasledújúci bazén zase čerpá z možností dvojitej fasády. Studenúuvodu doplní studené, stínené, severne smerújúce prostredie. Horúci bazén je na výškovej úrovni s hygienickou kabínou....
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Obnova areálu Tasovického mlýna
Popelka, Antonín ; Eichler, Zdeněk (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Projekt obnovy areálu Tasovického mlýna prezentuje strategii možného přístupu k historicky cenným objektům v barokní krajině Jižní Moravy. Ve třech krocích postupně do areálu navrací život a současně znovuvytváří zpřetrhané sociokulturní vazby v obci poznamenané údělem sudetských území. Logika strategie vychází z místních jedinečností a kulturních tradic. V první fázi areál ožívá výrobou reflektující již existující fenomény (minipivovar, cukrářská výroba). Druhá fáze přináší provoz restaurace a posiluje vnímání lokálního patriotismu. Ve třetí fázi areál doplňují služby (ubytování, konání tematických workshopů, infocentrum) a tím jej otvírají pro turistický ruch. Řešení zachovává v maximální možné míře stávající konstrukce a dává vyniknout prvkům s historickou hodnotou. Původní konstrukce jsou jasně materiálově odlišeny od nových: původní jsou v tradičních materiálech - cihla, kámen, dřevo, na novodobých se uplatňuje sklo a cortenový plech.
|
|
|
Přestavba mlýna na malou vodní elektrárnu
Pavlík, Jan ; Hudec, Martin (oponent) ; Klas, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části je pojednáno obecně o malých vodních elektrárnách, jejich stavebním řešení, strojním vybavení a ekonomické efektivnosti a slouží k základní představě o provozu a údržbě takového vodního díla. Druhá část se zabývá konkrétně malou vodní elektrárnou v Crhově, která byla přestavena z původního mlýna v devadesátých letech 20.století panem Petrem Königem.
|
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Dzianová, Hana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Riešené územie sa nachádza v južnej časti zámockého komplexu v Žďári nad Sázavou, katastrálne v zastavanom území obce. Pôvodná funkcia Zámku v Žďári nad Sázavou bol cisterciánsky kláštor, založený 5.2.1252, ktorý sa zaslúžil o rozmach regiónu. Zámok sa nachádza v blízkosti významnej pamiatky svetového kultúrneho dedičstva UNESCO – Pútneho kostola sv. Jána Nepomuckého na Zelenej hore, čo predstavuje určitý predpoklad pre turistický ruch v regióne. Architektonický návrh vychádza z myšlienky obnovy nevyužívaných budov v prospech turistického ruchu na jednej strane a na druhej strane sa snaží o obohatenie miestneho obyvateľstva a regiónu. Návrh funkčne naväzuje na novovzniknuté Múzeum novej generácie, ktoré predstavuje potenciál turistického ruchu. Koncept návrhu sa snaží o doplnenie chýbajúcich a potrebných funkcií v areáli pričom sa snaží nadviazať na tradíciu a pôvodné funkcie objektov.
|
|
|
Promítané uživatelské rozhraní - desková hra
Vizina, Petr ; Najman, Pavel (oponent) ; Zahrádka, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studií možností a použití promítaných uživatelských rozhraní, jež jsou založeny na systému kamera-projektor. Cílem je vytvoření funkční aplikace, využívající pro zobrazení uživatelského rozhraní projektor a interakce s uživatelem je zaznamenána na základě obrazu z kamery. Vytvořená aplikace má být simulací deskové hry "Mlýn". Výsledkem je fungující aplikace deskové hry, která využívá vytvořené nástroje pro kalibraci systému kamera-projektor s využitím fyzického kalibračního vzoru a detekci rukou v obraze.
|
|
|
Zámecký areál Břeclav
Bažík, Lenka ; Chuděj, Tomáš (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Pro vytvoření konceptu pro zámecký areál v Břeclavi je důležité vzít v úvahu širší souvislosti, tedy v rámci kraje a především zapojení do Lednicko-valtického areálu (LVA). Stejně jako stavby LVA je i zámecký areál v Břeclavi dědictvím lichtenštejnů a navíc je Břeclav označována za vstupní bránu do LVA. Lednicko-valtický areál byl od svého počátku místem pro rekreaci a zábavu a tak by tomu mělo být i dnes. Částečně jsou stavby LVA využívány pro různé kulturní akce - koncerty (Lednice), naučné programy (Pohansko), výstavy (Valtice). Nejčastější jsou ovšem prohlídky interiéru a to pouze sezónně. Pro naplnění potenciálu areálu by bylo vhodné využít všechny stavby v jednom společném programu, který podpoří současné dění a vhodně doplní dalšími funkcemi. Navrhuji využití zámeckého areálu v Břeclavi jako kulturní a rekreační centrum s přesahem do LVA. Břeclav by tak dotvořila trojúhelník s dalšími centry v Lednici a ve Valticích.
|
|
|
Létající větrná elektrárna
Killioglu, Can ; Popela, Robert (oponent) ; Zikmund, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou létajících větrných elektráren, což je inovativní oblast využití obnovitelných zdrojů energie. Hlavním přínosem těchto elektráren oproti klasickým větrným turbínám je jejich schopnost dosáhnout vyšších výšek a tím využít silnějších větrných podmínek. Důležitou součástí diplomové práce je aerodynamická analýza rotoru v režimu autorotace, která zkoumá chování vrtulového rotoru. Dále je proveden koncepční a konstrukční návrh vybraného typu létající větrné elektrárny.
|
|
|
Pozemkové knihy vsi Hvožďany z let 1695-1748
ŠTIKOVÁ, Martina
Diplomová práce "Pozemkové knihy vsi Hvožďany z let 1695-1748" se zaměřuje na detailní analýzu vybraných pramenů. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Ta první přibližuje historii obce Hvožďany a posléze i panství Lnáře. Druhá pojednává o vrchnostenské správě a postavení poddaných ve sledovaném období. Třetí kapitola se zabývá nejen charakteristikou, historií a vývojem pozemkových knih, ale i jejich terminologií a ukládáním. Čtvrtá kapitola se věnuje držbě poddanské nemovitosti a pojmům s ní spojeným jako zakoupené či nezakoupené držbě, poddanské odúmrti, dědickému či nápadnickému právu a výměnku. Obsahem páté kapitoly je rozbor zkoumaných pramenů včetně vnějšího a vnitřního popisu, dále struktura a obsah zápisů a v neposlední řadě jejich vzájemná komparace. Tématem šesté kapitoly jsou vedle kostelního záduší a železných krav rovněž dva kostely zmíněné ve sledovaných pramenech. Sedmá kapitola se pak zabývá hvožďanským mlýnem a zápisem o jeho prodeji. Poslední kapitola pojednává o cenách usedlostí a platbách poddaných v rámci studia zkoumaných pozemkových knih. Součástí předkládané diplomové práce jsou taktéž přílohy v podobě tabulek, map a fotografií.
|
|
|
Make Partizánska Ľupča great again!
Likavčanová, Lucia ; ArtD, Tomáš Boroš, (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko-architektonickej štúdie pre Partizánsku Ľupču predostiera ideový koncept konverzie centra obce a priľahlého objektu chátrajúceho Perglerovho mlyna. Návrh reaguje na slabnutie väzieb medzi verejným priestorom a jeho uživateľmi, a snaží sa obnoviť prerušenú kontinuitu rešpektujúc pritom jedinečný historický kontext danej lokality. Prvá časť návrhu sa zaoberá príbehom námestia, premenou jeho funkčnej náplne v čase a snahou začleniť sa späť do života obyvateľov pomocou drobných intervencií a reorganizácii priestorového usporiadania s cieľom priniesť nový impulz života. Snaží sa hľadať odpoveď na zložitú otázku adaptácie verejného priestoru Ľupče, ktorý si prešiel historickým vývojom z pulzujúceho trhového námestia významného stredovekého mestečka do dnešnej podoby veľkej vydláždenej prázdnej plochy v strede obce. Druhá časť návrhu je venovaná objektu Perglerovho mlyna situovanom na juhozápadnom okraji námestia. Premena jedného z technicky najzachovalejších mlynov na územi Česka a Slovenska si kladie za cieľ jeho opätovné začlenenie do štruktúry obce. Posledná časť návrhu je venovaná Ľupčianke, potoku, ktorý preteká od samého začiatku až po koniec obce. Kedysi veľká súčasť života Ľupčanov dnes už takmer neviditeľný element. Ambíciou intervencií nie je obnovovať jeho uplynulé užívanie ale priniesť nový pohľad na potenciál tejto zabudnutej časti verejného priestranstva. Intervencie predstavujú vízie ako dané miesta dotvoriť a iniciovať tak nové zážitky a pocity.
|
host ::
RSS.